Období let 1945-1953

Jízdenky tištěné po skončení války v roce 1945 měly označení měny Kčs, které vydrželo až do rozdělení Československa roku 1993. Samozřejmě na nich již nebyl německý text a to na rozdíl od předválečné doby ani v oblastech s cizojazyčnou menšinou.

Další poměrně výraznou změnou byl i nárůst cen, způsobený válečnou inflací. Kromě zlevněných studentských jízdenek se na krátkou dobu objevily i jízdenky za třetinovou cenu, které nebyly v jiných obdobích běžné. Zavedla je pak až železnice v samostatné Slovenské republice po roce 1993.

Období končí měnovou reformou v roce 1953, kdy byly ceny denominovány v poměru 1:5 avšak úspory v drastickém poměru až 1:50.

Jízdenka z Pardubic do Čeperky je zajímavá tím, že je vytištěna již na znehodnoceném kartonu jízdenky z Prahy-Vršovic do Sedlčan. Proč byla původní jízdenka přetištěna není zřejmé, neboť na ní není žádná zjevná chyba.


Zde vidíme rychlíkové jízdenky s klasickým červeným pruhem a rychlíkovou jízdenku na okrovém kartonu s bílými pruhy do Prahy. Předválečný název Praha Wilsonovo nádraží, k němuž se pražské hlavní nádraží po válce opět vrátilo, byl poměrně brzy po nástupu komunistů k moci znovu a tentokrát definitivně změněn na Praha hlavní nádraží.


Rychlíkové příplatky opustily německý vzor kartonu se svislým pruhem, ale nevrátily se k původnímu předválečnému pruhování, ale byl zvolen jeden silnější diagonální pruh s malými pruhy přes horní a dolní roh.

Dole je pro zajímavost rychlíkový příplatek vydaný v Děčíně, pro jízdu rychlíkem až z Prahy. Výše rychlíkového příplatku byla i nadále odstupňována dle vzdálenosti.


Také dělnické jízdenky opustily německý barevný vzor se svislým pruhem a vrátily se ke klasické světlemodré barvě. Na jízdence již nebyl vyžadován podpis držitele, ale objevila se mřížka pro znehodnocení za každou jízdu a upozornění, že platí pouze pro jednu jízdu tam a zpět za den. Pracující zkrátka už neměli jen tak courat sem a tam vlakem, ale pěkně pracovat. Jízdenka uprostřed ještě nemá potištěnou rubovou stranu mřížkou.

Dělnická jízdenka vlevo nahoře je již v podobě, jak byla používána dalších 40 let.

Ve spodní řadě jsou pak dělnické jízdenky s cílovou stanicí Praha Masarykovo nádraží s klasickými bílými pruhy na horním a dolním okraji. Masaryk sice již nebyl v kurzu, ale název se ještě několik let udržel, než bylo nádraží přejmenováno na Praha-střed. Vlevo je dělnická zpáteční jízdenka pouze pro jednu jízdu, vpravo pak týdenní s mřížkou na rubové straně.


Zachováno bylo i barevné odlišení jízdenek žlutobílým kartonem s cílovou stanicí v Praze Masarykově nebo Wilsonově nádraží a oranžovohnědým pro vybrané další pražské stanice. Význam barevného značení kartonu s jedním bílým pruhem mi není znám, mám tuto jízdenku pouze jednu, ale zřejmě se tak přechodně označovaly jízdenky vydané v okrajových pražských stanicích.


Níže pak vidíme ukázku sčítacího lístku a místenky. Na místence je zajímavé, že nemá kolonku pro cílovou stanici, ale Bratislava je napsána přes text poučení na rubové straně.

Kromě jízdenek za obyčejné jízdné existovaly také jízdenky za režijní jízdné označené symbolem okřídleného kola.


Zpět na hlavní stránku.